Centrum pro studium sociální změny a materiálního prostředí (CESCAME) na Sociologickém ústavu AV ČR vstupuje pod vedením Slavomíry Ferenčuhové do čtvrtého roku své činnosti. Zajímají nás inovativní mikropraktiky spojené s každodenním životem ve městě (v oblasti bydlení, pěstování a spotřeby potravin, péče o své okolí), které vznikají nebo se různě proměňují nejen v reakci na vnější vlivy (například klimatická změna, energetická krize, krize bydlení). Takové inovace mohou jednoduše vycházet z ustálených postupů nebo odborných znalostí, ale mohou také vznikat zcela mimoběžně a nezáměrně.

V CESCAME se primárně soustředíme na neformální a nenápadné městské inovace, které se objevují na úrovni domácností, sousedství nebo individuálních biografií. Ty jsme doposud zkoumali skrze několik témat: Slavomíra Ferenčuhová se věnuje zkušenostem obyvatel s životem v historických prefabrikovaných dřevěných domech a často téměř neviditelným praktikám úprav bydlení; sleduje v nich mimo jiné inovace v zacházení se zdroji v reakci na různé typy společenských „krizí“ a změn (Bouzarovski et al., 2023; Ferenčuhová 2022). Petr Jehlička se zabývá potravinovým odpadem a praktikami jeho redukce a také netržními potravinovými řetězci. Anja Decker (2022) zkoumala neformální péči o zeleň v Praze a v Lipsku, která je nenápadná (například sázení stromků, péče o rostliny) a lidé ji považují za samozřejmou součást svého života bez zvláštní environmentální nebo politické motivace. Například, ačkoliv v posledních letech narůstá pozornost věnovaná iniciativám, jako je komunitní zahradničení nebo guerilla gardening, tito lidé se svými nenápadnými intervencemi se nepovažují za součást žádného hnutí. Přesto jejich činnost má lokální dopad a vykazuje jistý politický rozměr.

Činnosti, na které se ve výzkumu soustředíme, jsou místně zakotvené. Zároveň se ale také odehrávají v kontextu globálních sociálních, ekonomických i environmentálních výzev a jejich lokálních dopadů, na které se soustředí také expertní komunity. Ve městech vznikají i formální a expertní řešení, se kterými se různě experimentuje a která následně putují mezi městy. Takové formální intervence na jedné straně a neformální inovace na straně druhé spolu často různě interagují nebo na sebe narážejí. Tyto interakce představují druhou tematickou linii projektu: v našich studiích se ptáme, kdo a jak v městském prostředí vlastně vytváří inovace a jak jsou pak přijímány, zpochybňovány nebo odmítány. Terezie Lokšová (2023) již ve svém výzkumu participativních praxí v českém prostředí sledovala, jak se tvoří prostor pro to, aby laické vědění a každodenní zkušenosti mohly přispívat ke správě a rozvoji města. Ukázala, jak téma dědictví státního socialismu a z něj vycházející potřeba demokratizace a občanské aktivizace české společnosti stále přetrvává v akademických debatách jako základní rámec pro výklad participace a její role v českém prostředí. V realitě se však zdejší participační praxe k této minulosti již nevztahují. V důsledku pak akademické pojetí participace v „postsocialistických“ středo-a východoevropských městech nedokáže zachytit, o co současným organizátorům zapojení a účastnícím se odborníkům vlastně jde, jak se zkušenostmi a postoji obyvatelstva nakonec „každodenně“ pracují a co vlastně tato expertně-laická inovace do českých měst přináší (Lokšová, 2024).

Specifikem výzkumu, kterému se věnuje CESCAME, je také to, že zkoumáme každodenní život ve středo-a východoevropském kontextu. Poznatky ze střední a východní Evropy, nejlépe ve srovnání s poznatky z jiných kontextů, přitom chápeme jako základ pro nové příspěvky do globálních debat v sociologii a v urbánních a environmentálních studiích. Reflektujeme přitom, že tyto debaty jsou poznamenány nerovným přístupem k tvorbě akademického vědění, a zvláště pak teorií, v globálním měřítku (Fishberg a kol., 2023; Jehlička & Jacobsson, 2021; Ferenčuhová, 2016). Například urbánní teorie byla historicky formována mimo jiné také tendencí chápat západní města jako primární zdroj kreativity, inovací a teorií (Robinson, 2006), zatímco města jinde na světě – a mezi nimi i středo- a východoevropská města – se ocitala v roli příjemce a testovacího terénu pro koncepty a výzkumné agendy ze Západu (Kuus, 2004; in Jehlička et al., 2020).

Dobrou ilustrací toho, jak na tuto nevyváženost reagovat, je výzkum Petra Jehličky (2022). Petr Jehlička v rámci CESCAME zkoumá tvorbu potravinového odpadu v domácnostech v jednom českém městě prostřednictvím fokusních skupin. Zjistil totiž, že české domácnosti vyhazují podle dostupných dat v průměru pouze přibližně polovinu toho, co průměrná domácnost Evropské unie. Přesto jim oficiální mezinárodní dokumenty (jako například Food Waste Index Report 2021 Programu OSN pro životní prostředí) přisuzují poměrně vysokou míru plýtvání. Většina českých výzkumů je také motivována snahami množství odpadu snížit. Podobné snahy jistě neuškodí. Petr Jehlička ale ve svém výzkumu upozorňuje na tento paradox a pátrá po jeho příčinách. Soustředí se na otázku, jak je možné, že české domácnosti vytvářejí méně potravinového odpadu, a sleduje každodenní praxe zacházení s potravinami a postoje členů domácností k plýtvání jídlem ve vybraném městském prostředí. Zároveň také upozorňuje, že poznatky ze střední a východní Evropy jsou v globálních odborných debatách o otázkách udržitelnosti systematicky přehlíženy. Nedoceněné jsou také další udržitelné praktiky, které se v tomto regionu objevují. Přistupuje se k nim spíše jako k jakémusi dočasnému a nedůležitému pozůstatku minulosti než jako k potenciálně inspirativním příkladům udržitelné praxe (Jehlička et al., 2020; Jehlička, 2021; Daněk et al., 2022).

V neposlední řadě se tedy CESCAME snaží explicitně vstupovat do debat o tom, jak je střední a východní Evropa reprezentována v odborném diskurzu v environmentálních a urbánních studiích (např. Daněk et al., 2022), nebo o tom, jak historicky vznikla a jak se udržují specifika tvorby akademického vědění v tomto regionu. V případě výzkumu měst tak například ukazujeme na dopad historických podmínek výzkumu v období státního socialismu (například omezení mezinárodního kontaktu a institucionální zázemí mimo akademii), na přetrvávající neviditelnost této části světa jako zdroje globálně relevantního vědění a teorie (Ferenčuhová, 2024a, b). Zároveň ale pracujeme také na textech, které systematicky ukazují, čím vším poznatky z výzkumu tzv. postsocialistických měst mohou přispět k projektu „globálního urbanismu“ (Chelcea, Ferenčuhová, & Bădescu, 2021).

Kromě publikací a účasti na mezinárodních konferencích se snažíme naše cíle naplňovat i tím, že do Prahy zveme zahraniční hostky a hosty na semináře a na projektové „minikonference“. Mluvili u nás například Alexa Färber, Ágnes Gágyi, Tauri Tuvikene nebo Martin Müller. Na záznamy a zprávy z našich akcí se můžete podívat na našem webu: https://cescame.soc.cas.cz/. Akce se zahraničními hosty a hostkami plánujeme i na roky 2025 a 2026. Aktuální informace o činnosti CESCAME naleznete také na našem Facebookovém nebo Bluesky účtu a hlavně na našem webu, kde se také můžete přihlásit k odběru našeho newsletteru.

CESCAME vzniklo díky podpoře Akademie věd ČR prostřednictvím udělení prémie pro perspektivní výzkumné pracovníky – Lumina quaeruntur – v roce 2020 Slavomíře Ferenčuhové.

Text vyšel jako součást bulletinu České sociologické společnosti. Celý bulletin naleznete na webu České sociologické společnosti zde.

(texty označené hvězdičkou či náš podíl na jejich vzniku vychází z práce CESCAME)

*Bouzarovski, S., Bichsel, C., Boyer, D., Ferenčuhová, S., Gentile, M., Mykhnenko, V., Oguz, Z., & Tysiachniouk, M. (2023). Forum: Russia, Europe and the colonial present: the power of everyday geopolitics. Geographica Helvetica, 78, 429–451. https://doi.org/10.5194/gh-78-429-2023

*Daněk, P., Sovová, L., Jehlička, P., Vávra, J., & Lapka, M. (2022). From coping strategy to hopeful everyday practice: Changing interpretations of food self-provisioning. Sociologia Ruralis, 62, 651–671. https://doi.org/10.1111/soru.12395

*Decker, A. (2022). Prostor za zahradou: nenápadná péče o krajinu v Česku. Zápisky z výzkumu, web CESCAME. Dostupné z: https://cescame.soc.cas.cz/cs/vyzkumne-vystupy/anja-decker-prostor-za-zahradou-nenapadna-pece-o-krajinu-v-cesku, publikováno 21. 6. 2022.

Ferenčuhová, S. (2016). Accounts from behind the Curtain: History and Geography in the Critical Analysis of Urban Theory. International Journal of Urban and Regional Research, 40(1), 113–131. https://doi.org/10.1111/1468-2427.12332

Ferenčuhová, S. (2022). Inconspicuous adaptations to climate change in everyday life: Sustainable household responses to drought and heat in Czech cities. Journal of Consumer Culture, květen, 146954052110139. https://doi.org/10.1177/14695405211013955

*Ferenčuhová, S. (2024a). Multiple and regionally specific organisational forms of urban studies? Dialogues in Urban Research, říjen, 27541258231203998. https://doi.org/10.1177/27541258231203998

*Ferenčuhová, S. (2024b). Overcoming the limitations of comparative urban research in the (post-) socialist context. In P. Le Galès & J. Robinson (eds.), The Routledge Handbook of Comparative Global Urban Studies. 11. Routledge

International Handbooks. Abingdon, Oxon New York, NY: Routledge. Fishberg, R., Grau Larsen, A., & Kropp, K. (2023). The ‘where’ of EU social science collaborations: How epistemic inequalities and geopolitical power asymmetries persist in research about Europe. The Sociological Review, říjen, 00380261231201473. https://doi.org/10.1177/00380261231201473

*Chelcea, L., Ferenčuhová, S., & Bădescu, G. (2021). Globalizing postsocialist urbanism. In M. Lancione a C. McFarlane (eds.), Global Urbanism: Knowledge, Power and the City, (pp. 71–79). Abingdon, Oxon New York, NY: Routledge.

Jehlička, P. (2021). Eastern Europe and the geography of knowledge production: The case of the invisible gardener. Progress in Human Geography, 45(5), 1218–1236.

Jehlička, P., Grīviņš, M., Visser, O., & Balázs, B. (2020). Thinking food like an East European: a critical reflection on the framing of food systems. Journal of Rural Studies, 76, 286–295. https://doi.org/10.1016/j.jrurstud.2020.04.015

Jehlička, P., & Jacobsson, K. (2021). The importance of recognizing difference: rethinking central and East European environmentalism. Political Geography, 87, 102379. https://doi.org/10.1016/j.polgeo.2021.102379

*Jehlička, P. (2022). Záhada chybějícího odpadu. Zápisky z výzkumu, web CESCAME. Dostupné z: https://cescame.soc.cas.cz/cs/vyzkumne-vystupy/petr-jehlicka-zahada-chybejiciho-odpadu, [14. 3. 2022].

*Lokšová, T. (2023). Participace obyvatel v českých městech: demokratický deficit a monolitický Západ. Zápisky z výzkumu, web CESCAME. Dostupné z: https://cescame.soc.cas.cz/cs/vyzkumne-vystupy/terezie-loksova-participace-obyvatel-v-ceskych-mestech [3. 5. 2023]

Lokšová, T. (2024). Participace v českých městech jako zdroj podnětů pro urbánní plánování: hranice a očekávání. Urbanismus a územní rozvoj, 4, 4–11.

Robinson, J. (2006). Ordinary cities: between modernity and development. Oxon: Routledge.